MENU

Cestování a MY

26. 3. 2020 Náš život a cestování

Spousta z Vás, co nás zná, tak ví, že milujeme cestování.

Ikdyž ano, teď to nějakou dobu nepůjde. 

My, ale věříme, že brzy odletíme tam, kam jsme si přáli a vysnili. 

A to je Bali

Měli jsme odletět 10.4., já měla oslavit svoje narozeniny v nejkrásnějším rezortu, který sem kdy viděla. 

Ale to počká…. 

Příští rok se dočkám 🙂

A teď k věci…

..

Budeme tu svámi sdílet gym, fitness a jídlo… ale i hodně zážitků, restaurací, ubytování a zábavy nejen ze zahraničí, ale i Čech. 

Milujeme cestovat, jezdit pod stan a vím, že spousta kamarádek se třeba bojí nebo neví jak s menším dítětem. 

Tak třeba Vás nainspirujeme, protože my s Lilu jeli ve 4 měsících do Chorvatska pod stan (takový ten větší) a nebo jsme letěli do Thajska (když jí byl rok).

..

Spousta lidí okolo nás se ptá, proč? Co z toho Lilly má? Proč tak cestujete? Vy nechcete mít barák a třeba další dítě? 

.. 

Nechceme. 

Každý má jiné priority. 

Každému se líbí něco jiného. My respektujeme každou cestu. 

Ale my jsme se rozhodli nic nevlastnit a užívat si život na 200%. 

Užívání pro nás znamená poznávat svět. 

Vidět krásný místa, jíst to nejlepší místní jídlo (klidně z nejvíc zaprejskanýho stánku), Honza surfovat, Lillu miluje hrabání v písku klidně několik hodit. 

A já? 

Já miluju všechno tak nějak pozorovat, užívat si to SNIMA. 

Vím, že jedině když odletíme nebo odjedeme mimo domov (né ke kamarádům nebo k našim) Honza dokáže vypnout. 

Není to jednoduchý být podnikatel, řešíš furt svůj byznys. Ikdyž se snažíš, ta hlava ti furt šrotuje. 

Nedávno jsme byli v sauně… co myslíte? 

V té oddychové pauze, kdy všichni odpočívají, jsou takový „vyzenovaný“ tak pan Šach tam začal řešit klienty. 

Takže asi tak, to je náš „odpočinek“. 

Proto jezdíme tak často pryč. 

Je to pro nás čas, kdy jsme jen my tři. 

Nikdo jiný. 

Kdy zažívám ten pocit, že nikdo jiný než my neexistuje. 

Jsem uvolněná. 

A o to v životě jde..

Najít si činnosti, kdy se cítíme nejvíc uvolněně, klidně a šťastně. 

V týhle uspěchaný a materiální době to jde dost těžko…

..

A Lilu?

Každej svoje dítě považuje za nejlepší. 

Tak jako my. 

Ona je, ale taky hrozně přizpůsobivá – což si myslíme, že se jí do života bude strašně hodit. 

(je jí jedno pokud letíme ve 2 ráno, prostě se vzbudí jen kňourne a těší se do letadla, nebo když Honza měl nedávno epileptický záchvat, musela jí hlídat jedna naše klientka z gymu. Všichni se mě ptali, jak to Lilu zvládla… Koukala na mě, ptala se mě, co se děje, že se bojí.. Já jí vysvětlila, že se nemusí bát,že nevím, co se děje, ale že to zjistim. Že to musí zvládnout, že musí být statečná.. ručičky se jí klepaly… Ale koukla na mě a řekla jen: „Ano maminko, zvládnu“.) 

A přesně proto si myslim, že je to cestování a všechno bylo a je skvělý. 

Dostalo jí do tolik situací, se kterýma se poprala mnohem líp. 

..

..

Cestujete taky, nebo šetříte na baráček a užíváte si doma??