MENU

Anet minulost č.1

26. 3. 2020 Náš život a cestování

Přemýšlela jsem dlouho, zda mít tyto příspěvky na blogu. A došla k názoru, že pokud mě chcete poznat se vším všudy, musíte znát i mou minulost. Proč??

  • Pochopíte, proč tohle všechno dělám
  • Pochopíte, proč jsem jaká jsem (moje bejčí povaha plus tohle všechno dohromady vám dá konečně smysl)
  • Může to někomu pomoct.. Třeba jsem zažívali nebo zažíváte to samé a já si myslím, že není důvod v sobě tyhle věci tutlat.

Narodila sem se 24.4.1994. 

Mamka mi jednou řekla, že sem byla dítě na usmířenou. (stejně k ničemu 🙂 ) 

Byla sem hodně výbušná, emotivní a šťastný dítě. Radovala se z maličkostí, což mi zůstalo doteď a hlavně byla dost upištěná. To mi taky trošku zůstalo. 

Ale co je moje asi nejzvláštnější vlastnost… Já jí miluju, Honza jí taky miluje, samozřejmě ještě, aby ne. Ale moc dobře ví, že si tim i dost ubližuju. 

Je to moje rozdání se pro ostatní. 

Jakékoliv peníze jsem vydělala a to ikdyž sem tetě umyla okna, hned sem jí šla koupit nějakou drobnost. 

Když mi bylo 5 let, mamka mi do Norska dala kapesný. (za fakt super peníze sem měla možnost jet s mažoretkama do Dánska, Švédska a Norska). Doteď mamce děkuju za tuhle příležitost. Bylo mi pět a já si pamatuju tak strašně moc věcí. 

Jediné za co sem utratila peníze.. doteď si to pamatuju úplně živě. Byla to zmrzlina ve tvaru kačera donalda. Byla multivitamínová a stála strašnej randál. 😀

Část kapesnýho sem utratila za dárky pro rodinu (všem sem něco přivezla) a ostatní peníze sem mamce chtěla vrátit. (nechala mi je) 

Proč sem taková byla? 

Asi teď otevřu takový pikantnější okénko mého života, ale myslím, že je dobré jít s pravdou ven. 

Můj táta od nás odešel né úplně pěkným způsobem a já se do dneška dozvídám perličky z celého Benešova o něm. Po každý, když jdu do baru. Hrál poker. Myslim, že je nemocnej – tedy závislej. Ale lidi si to neuvědomí pokud jim to někdo jen řiká. 

Mamku bil. 

Do dneška si pamatuju, jak sem ve 3 letech vyšla z pokojíčku (někdo křičel, fakt strašně). Byla to moje mamka. A on na ní klečel a bil jí. 

Udělal dost dalších (špinavejch) věcí. 

Moje mamka byla a je ta nejstatečnější ženská pod sluncem. 

V tu chvíli bych se já složila a byla bych zralá jít do blázince. 

Ona měla 3 práce, dvě přes den a jednu i v noci. 

Abych já mohla chodit na mažoretky, brácha na střelbu a fotbal. 

Občas jsme v noci chodili i sní, bála se o nás a nebo sme nechtěli být doma sami. 

No a tak se stalo to, že sme neměli tolik peněz a já viděla jak dře. Jak se snaží. Jak udělá všechno pro nás. 

A když mě dá možnost jet do Norska, tak přeci tam jen tak neutratim za nějaký kraviny její těžce vydělaný peníze. 

Dala mi je teda i babička s dědou. Hrozně mamce v tu dobu pomohli. 

Děkuju! 

Proto se máme, tak jak se máme. 

A jsme takový jaký jsme. 

Potom potkala mého tátu (otčíma) 

Je to člověk, který by se pro nás rozdal. 

Nikdy neměl svoje děti a nás přijmul za svoje. 

No nebudeme si nic nalhávat, ze začátku si nás slušně rozmazloval a kupoval. 🙂 

Ale tak to asi mělo být. 

Teď už ho mamka krotí. 

Zažívali jsme najednou to, co všichni. 

Dovolený v létě. Po čechách, ale i tak to bylo super. 

V zimě jsme poprvé jeli do Itálie na lyže.

Bylo mi okolo 10-11 let. Doteď mám úsměv na tváři, když si na to vzpomenu. 

Byl to nejhezčí týden s našima a bráchou. 

Nikdy sem neviděla nás všechny tak moc šťastný. 

Po tomhle, co tu čtete sem byla sice dítě, který by se rozdalo pro všechny.

 Ale taky sem byla dost panovačná, uřvaná a agresivní. (teď už vim proč)

Vím, že tohle všechno mělo nějakou minulost. Táhla sem si to už z toho, co sem zažila v dětství. 

A věřte, že ikdyž sem tady popsala všechny tyhle věci. 

Byla sem pěknej smrad rozmazlenej. 

Vždycky sem si všechno vyřvala a pokud sem něco udělala, svedla sem to na bráchu. 

No kdyby se nestalo, to co se stalo… 

Myslim, že by semnou ani pan Šach nikdy nebyl. 

A nikdo z vás by mě ani nesledoval, ani se semnou nebavil.. 

A co se stalo? 

To bude v dalším článku 🙂 

.

.

Co vy a vaše minulost? 

PSS: Ikdyž sem tu psala nehezký věci, tak jsme se měli fakt krásně, mamka se snažila, co nejvíc to šlo 🙂